Jiří Wolker - host do domu

22. března 2008 v 17:16 | by JeNNyS |  Čtenářský deník
Jiří Wolker
Host do domu
Nakladatel: Vyšehrad
Rok vydání: 1998
........................................................
- jinošský typ lyriky
- křesťanské motivy
- harmonický řád
- něha, emocionalita, prostota
- metafora, personifikace, zdrobněliny, prosté symboly, prostý verš, využití gradace
...........................................................
4 části : Chlapec - chlapecký pohled na svět, vzpomínky na domov, na matku
Ukřižovaný - motiv vojáky, vězně, nemoci, pocity s velkými starostmi
Host do domu - láska k životu, lidem a světu, motiv života a smrti
Svatý kopeček - polytematická báseň s autobiografickými prvky
............................................................
Idea : - radost z objevované krásy života - vliv vitalismu
- láska k lidem i přírodě i všedním věcem
- víra v dobro, přesvědčení, že zlo a utrpení lze zažehnat láskou
..........................................................
Názor na dílo: Dílo se mi líbilo, četlo se mi dobře, líbí se mi na něm hlavně
vliv vitalismu, kdy se člověk dokáže radovat z obyčejných věcí,
verše oplývají jakýmsi kouzlem a radostí ze života.
................................................
VĚCI
"Miluji věci, mlčenlivé soudruhy,
protože všichni nakládají s nimi,
jako by nežily,
a ony zatím žijí a dívají se na nás
jak věrní psi pohledy soustředěnými
a trpí,
že žádný člověk k nim nepromluví.
…………."
HŘBITOV
Na našem hřbitově,
na tom s rozpuklou zídkou a zapadlou márnicí,
s cestičkou zarostlou, tichou a vonící,
nikdy si na smrt nepomyslím.
Mrtvých už není tu;
napsali znamení do stromů, do květů,
že žijí.
Jsou tu jen aleje akátů,
dvě lavičky pro milence
a děti, co na hrobech hrají si
na mámu a na tátu.
Když nebe je modré,
tak chodí tu andělé bílí
obvázat hroby, které se ještě nezajizvily,
promluvit se třemi, čtyřmi stařenkami v černých šatech,
s největšími broučky v této zahradě.
Do oči se jim posadí,
- to nejsou slzy -
to jsou oni, - andělé, já je znám,
vždycky mě pohladí,
když tu někdy chodívám tuze sám,
a říkají:
Na této zemi není smrti, -
jsou jenom staří a mladí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama