Alexandr Sergejevič Puškin - Evžen Oněgin

22. března 2008 v 18:04 | by JeNNyS |  Čtenářský deník

Alexandr Sergejevič Puškin Evžen Oněgin

......................

Lidové nakladatelství Praha 1975

............................
Žánr: veršovaný román
...........................
- romantické i realistické prvky
- je napsán tzv. "oněginskou strofou"
(= 14 osmislabičných nebo devítislabičných veršů, které se pravidelně opakují).
...........................
Idea: nešťastná láska
lehkomyslnost
...........................
Hl.postavy:Eugen Oněgin - vzdělaný, povrchní, znuděný životem, lehkomyslný
Vladimír Lenský - básník, idealista, snílek, výbušný, žárlivý
Taťána - citlivá, romantická, introvertní, upřímná, věrná
Olga - veselá, plná životní energie, lehkomyslná, společenská
......................................................
...........................
Úryvek z knihy:
Já pláču ... Jestliže své Táni
si vzpomínáte dosavad,
pak vězte: vaše drsné lání,
řeč upjatou a kárný chlad
bych snesla, kdyby po mém bylo,
líp nežli urážlivé dílo
slz vášnivých listů těch.
Tenkrát můj dívčí stesk a vzdech
Vám vnukl aspoň slitování
a úctu k nezralosti mé ...
Leč teď ... proč u mých nohou jste?
Takový rozum mít a cit,
a rabem mělké vášně být!
......................................................
...........................
Názor na dílo: Knížka byla hezká, četla se docela dobře.
Hodně mě zaujal konec, protože nekončil tradičním "happyendem".
I když na jednu stranu je to trochu škoda...
...........................
...........................
Obsah:
Hlavní postavou je Eugen Oněgin, mladý šlechtic, jemuž výchova sice zajistila společenské postavení a vzdělání, ale nenaučila ho další důležité věci, tolik potřebné k životu. Nepřipravila ho pro práci, a především ho nenaučila pochopit smysl života. Oněgin nenávidí společnost, kterou je obklopen. Chce se věnovat literární činnosti, k tomu ale nemá dost síly. Je pesimista, vše vidí černě, a život ho nebaví. Stále se jen nudí... Oněgin jede na venkov, kde má po umírajícím strýci zdědit majetek. Po jeho smrti se rozhodne zůstat. Nachází zde přítele - Vladimíra Lenského, statkáře, básníka a především snílka. Spolu s ním je uveden do rodiny statkářky Larinové, kde se seznamuje s jejími dcerami - Olgou a Taťánou. Taťána se do Oněgina hluboce zamiluje, ten ale není schopen ušlechtilý cit opětovat. Jeho přitahuje spíše starší Olga, která už je ale zasnoubena s Lenským. Oněgin tak lehkomyslně vzbudí žárlivost přítele Lenského, kterého poté zabíjí v souboji. Tento čin jím otřese natolik, že okamžitě odjíždí do ciziny... Když se po letech vrátí a spatří krásnou Taťánu, vzplane tentokrát láskou on k ní. Taťána je již vdaná, a přestože přiznává, že Oněgina stále miluje, zůstává věrná svému manželovi, knížeti Greminovi... Oněgin tak ztrácí poslední naději, že najde cíl svého života...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama